Že saunování je skvělá záležitost, nemusím ani zmiňovat. Chci se zde krátce rozepsat o saunovacích rituálech. Až do nedávna jsem si myslel, že je to vtip. Něco, co zní dobře, ale je to o ničem.
Vždycky jsem měl představu, že se jedná o spirituální záležitost. Kde pomalu doutná větvička eukalyptu a někdo vás švihá dalšími větvičkami, které uvolňují prospěšné látky. Jenže má první zkušenost byla docela joke.
Ceremoniál objednaný z Wishe. Latinské hity měly daleko k mým představám. Nějakej typoň mávájící zběsile ručníkem kolem sebe s pohyby pánve připomínajícími točení obručí kolem sebe.
Při mé poslední pražské zkušenosti jsme zase narazili na průvodce, který si prostřednictvím lekce léčil svůj žal na nás. Nepodařilo se mu koupit lístky na Tomorrowland, a proto nám to více osolí, aby ze sebe dostal svou naštvanost. Bylo to tak agresivní, že jsem musel odejít dřív a to se mi často nestává.
Za kvalitním rituálem do Český Budějovic
S přítelkyní a jejími kamarády jsme se vydali do Saunie v Český Budějovicích.
V první řadě jsem byl překvapený, jak štědrý prostor a počet saun se zde nachází. A taky, že se v sobotu podvečer saunovaly vyšší desítky lidí. S tím jsem se ani v Praze nesetkal.
První rituál měly na starosti dvě slečny. Oblečené v košilích s japonskými motivy v doprovodu japonské hudby. Ta ale nebyla nijak formální. Házely si mezi sebou roztočené ručníky, lidé jim tleskali. Definitivně si mě získaly poslední písničkou, jejíž název si nepamatuju :), ale hned doplním, jakmile zjistím.