O mojí oblibě brutalistické architektury jsem už zde napsal nejeden článek. Česko i Slovensko nabízí z tohoto pohledu celkem dost k objevování.
V Bratislavě mě vždycky lákala budova Slovenského rozhlasu, ale nikdy jsem neměl štěstí tuto budovu vidět naživo. Ale jako to bývá v životě, věci se stávají, když to nejméně čekám.
Tvar pyramidy stojící vzhůru nohama mě přitahoval. Za prvé svou padoušskou Star Wars aurou a také fyzikální otázkou, jak je možné, že budova nespadne.
Budova rozhlasu totiž stojí pouze nedaleko vlakového nádraží, Když jsem cestoval na běžecký závod Ultrabalaton a hledal jsem útočiště pro pracování call, náhle se přede mnou objevila.
Na některé věci si musím v životě zkrátka počkat.
